dluhy  exekuce  neplatič
dlužník  půjčka  úvěr

Dluh označuje to, co je někdo někomu povinen vyrovnat. Je to předmět vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, který zahrnuje nárok věřitele a povinnost dlužníka, aby dluh vyrovnal. Z hlediska věřitele se tento vztah označuje jako pohledávka: to znamená, že pohledávka je právo věřitele požadovat od dlužníka vyrovnání dluhu, tedy takzvané plnění.

Dluh se obvykle prokazuje písemným potvrzením (směnkou, dluhopisem) dlužníka věřiteli a bývá doprovázen splátkovým kalendářem, který stanoví, jak se bude splácet. Dluh je dnes obvykle peněžní a vzniká půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou, opožděním platby a podobně. Dlužník tak získává prostředky nebo komodity, které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok.

Exekuce je nucený výkon exekučního titulu. Exekučním titulem je např. vykonatelné rozhodnutí soudu, vykonatelný rozhodčí nález, notářský zápis se svolením k vykonatelnosti nebo exekutorský zápis, vykonatelné rozhodnutí orgánu státní správy a územní samosprávy a jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny, jejichž výkon připouští zákon.

Exekutor může provést exekuci srážkami ze mzdy, přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním jiné pohledávky povinného, prodejem movitých věcí i nemovitostí, prodejem podniku, vyklizením prostor, odebráním věci, rozdělením věci, provedením prací a výkonů na účet povinného.

Exekuce upravuje zákon č. 120/2001 Sb.

Neplatič je dlužník, který neuhradil své závazky k datu splatnosti. Každý, kdo má nějaký závazek je dlužníkem. Neplatičem se stává ve chvíli, kdy neuhradí svůj závazek ve lhůtě splatnosti.

Dlužník je každý subjekt, který má povinnost uhradit závazek věřiteli. Závazkem většinou bývá splátka určitého (například půjčeného) finančního obnosu (případně navýšená o úrok). Pokud dlužník neuhradí svůj závazek k datu splatnosti, stává se z něho neplatič.

Závazek je obvykle stanoven nějakou formou smlouvy a ta téměř vždy obsahuje datum splatnosti a ve většině případů též i sankce vůči dlužníkovi, pokud do doby splatnosti závazek nesplatí. Těmito sankcemi může být navýšení dlužné částky o pokutu (přirážku) za pozdní splacení a to buď v absolutní podobě nebo jako určité malé procento z dlužné částky, které se v momentě vypršení splatnosti (a dost často za každý následující den) o toto procento navyšuje. V takovém případě dlužná částka po splatnosti opisuje mírně rostoucí exponcielu (tj. roste geometrickou řadou).

Půjčka je typem dluhu. Podobně jako jiné typy dluhu má půjčka za následek redistribuci finančních prostředků v průběhu času mezi věřitelem a dlužníkem.

V rámci půjčky dlužník obdrží určité množství peněz, nazývané jistina od věřitele a je povinen mu tuto částku do určitého data v budoucnosti splatit. Většinou jsou peníze spláceny v pravidelných částkách, nejčastěji jednou za měsíc. Půjčka je většinou poskytována za poplatek, jež je nazýván úrokem. Pokud je půjčka uzavírána jako právní akt, pak může být dlužník vázán dalšími omezeními.

Úvěr je formou dočasného postoupení zboží nebo peněžních prostředků (půjčka) věřitelem, na principu návratnosti, dlužníkovi, který je ochoten za tuto půjčku po uplynutí nebo v průběhu doby splatnosti zaplatit určitý úrok ve formě peněžité prémie.